Ačkoliv měly 9 střeleckých praporů, byly podstatně slabší než pěší divize starého typu. Postrádaly průzkumný prapor a měly jen tři prapory dělostřelectva. Ačkoliv byly statické divize navrženy jako posádkové jednotky na Západě, nebyly nijak bezpečné před odvody na Východ. Tak do konce roku 1943 většina divizí ztratila svůj třetí pluk. Pokusy v letech 1943 a 1944 o doplnění těchto jednotek Ost battaliony vedly k opuštění organizačních tabulek ve prospěch improvizace. Celkový počet a síla různých bojových jednotek statických divizí byla velmi různá. Zatímco 716. Division měla šest praporů a jen jeden plukovní štáb v den D, 709. Division, která obsadila 2,5-krát delší pobřežní linii, měla 11 praporů pod třemi plukovními štáby. Dokonce i poté, co byla standardizována divize 1944-typ, experimenty pokračovaly. Některé divize (77. a 91. u 7. Armee) měly 6 střeleckých praporů ve dvou plucích. Postrádaly Füsilier Battalion a měly 3 místo 4 dělostřeleckých praporů. U 77. Division byly přiděleny Ost Batterie a Volžsko-tatarský střelecký prapor. 91. Division dostala výsadkový pluk. Nejlepší pěší jednotky německé armády v roce 1944 byly výsadkářské divize, administrativně spadající pod Luftwaffe, ale takticky pod velení armád.