Po proniknutí německých jednotek

na Krym se Tataři stali jejich průvodci. V Bachčisaraji vítali Tataři Němce chlebem a solí a děkovali jim za osvobození. V řadě případů napadli Tataři ustupující sovětské vojska a rozkradli partyzánské zákaldny, vytvořené před válkou. 18.12.1941 rozvědka Feodosijského partyzánského oddílu objevila v lese 40 povozů s vyzbrojenými Tatary, kteří přijeli vyplenit partyzánské zásoby. Vedl je dezertér ze Sudakského partyzánského oddílu a bývalý poručík Rudé armády a člen VKP(b) Memetov. Po obsazení větší části Krymu zahájili Němci otevřenou politiku spolupráce s Tatary, využívajíce jejich národního cítění a poskytujíce jim materiální výhody. Německé okupační úřady mnohde nepodrobily represím tatarské komsomolce a komunisty s tím, že "dříve pochybili a nyní mohou napravit svojí chybu se zbraní v ruce". Tataři, vyzbrojeni Němci, vytvářeli oddíly o 70 - 100 mužích pod vedením německých poddůstojníků. Do těchto oddílů vstoupila řada tatarských dezertérů. Jako jeden z prvních, byl v listopadu 1941 vytvořen oddíl domobrany ve vesnici Kouš. Velitelem byl jmenován místní obyvatel Raimov, který to dotáhnul v německé policii na hodnost Major. Aktivní účast v řadách oddílu přijal starosta O. Chasanov, nedávno člen VKP(b). Hlavním úkolem oddílu s 80 muži, bylo často napadat partyzány. Kromě toho se Kouš stala hlavním centrem náboru dobrovolníků v oblasti. Díky třem liniím opevnění, nebyla Kouš dlouho napadena partyzány. V prosinci 1941 byly domobranecké oddíly zformovány v následujících místech: Uskut (130), Tuak (100), Kučuk-Uzeň (80), Jenisala, Sultan-Saraj, Baši, Kaarsu-Baši, Molbaj a v dalších.