11. března 1938 vstoupila německá armáda na území Rakouska a tím se stalo součástí německé říše. Západoevropské mocnosti se omezily na formální protest.
Berlín sice chlácholil veřejné mínění ostatních zemí včetně Československa, že nemá žádné další výbojné úmysly, ale vzápětí instruoval Henleina, aby československé vládě kladl nesplnitelné požadavky. Na sjezdu Sudetoněmecké strany v dubnu 1938 žádala tato strana autonomii pro německá území v ČSR a svobodu pro nacistické hnutí.
Československá veřejnost neměla tušení o Hitlerových záměrech, nebyla informována ani o skutečném postoji západoevropských mocností
Hodžova vláda zahájila opatrnické přípravy k jednání s Henleinem. Fakticky už představovala pouze českou koalici, protože německé aktivistické strany – s výjimkou sociálních demokratů – se připojily k Henleinovi. Sudetoněmecká strana společně s luďáky, maďarskými stranami, Poláky a s Ústřední radou podkrapatoruskou utvořily tzv. autonomistický blok.