Sevřením spodní části předpažbí o pravoúhlém průřezu a vrchní části s podélnými drážkami využívá střelec svého neuromuskulárního citu pro další stupňování svého vědomí o orientaci pušky. Zkoušky potvrdily, že použitím popsaného předpažbí je možné v přesnosti střelby značně překročit výsledky dosahované dříve při střelbě puškou z nezvednuté polohy.
Obrázek 1 znázorňuje pušku M 16 s předpažbím upraveným podle vynálezu. Puška má hlaveň 1, předpažbí 2, nadpažbí 5, spoušť 3 a pažbu 4. Obr. 2 ukazuje řez původní pažbou pušky M 16, s levým nadpažbím 5 a s pravým nadpažbím 6. U pozměněné pušky podle obr. 1 jsou levé a pravé nadpažbí odstraněny a nahrazeny předpažbím 2 a nadpažbím 5, jak vyplývá z obr. 3.
Pro úplnost nutno dodat, že existovaly již dříve zbraně s podobnou úpravou pažby - např. francouzský kulomet vz. 24/29, nebo kulomet Vinkers-Berthler. Žádná z těchto zbraní však není přesně srovnatelná s předmětem vynálezu. Žádná z nich nemá pažbu konstantního čtvercového nebo obdélníkového průřezu s rovinnou spodní plochou, která je rovnoběžná s vrtáním hlavně a je v jedné přímce s bodem dotyku spouště.


Ačkoli vynález vychází ze spojitosti s automatickou puškou M 16, může se použít u kteréhokoli typu pušky, automatické zbraně, samopalu, cvičné pušky, brokovnice, pušek na laserové paprsky, raketových pušek, vrhačů granátů , podvodních pušek apod.

Úřad pro vynálezy a objevy, 1979