V britských kruzích se objevil plán na neutralizaci Československa. Koncem června byla ČSR vnucena britskou vládou mise lorda Runcimana, který měl zprostředkovat jednání mezi československou vládou a Henleinem. Československé vládní kruhy hrály na čas, neboť doufaly, že politika britské a francouzské vlády narazí v jejich zemích na odpor.
Nadešlo září, měsíc osudového rozhodnutí. Československá vláda předložila tzv. čtvrtý plán menšinového statutu, který v podstatě přijal Henleinovy požadavky. To Němce zaskočilo, neboť nyní bylo jasné, že v případě nezdařeného jednání budou všichni dávat vinu německé straně. Hitler proto 12. září obvinil Prahu z toho, že vytváří nesnesitelnou atmosféru útiskem sudetských Němců a zostřováním mezinárodní situace. Současně projednával se svou generalitou vojenský útok proti Československu.
Vzápětí po Hitlerově projevu zahájili henleinovci vzpouru. Vláda rázně zakročila. 14. září byla vzpoura potlačena a henleinovští předáci uprchli do Německa.
Ale nacistické Německo vyhrálo svou při propagandisticky. Západoevropské mocnosti propadly panice, že válka je přede dveřmi.