Hitler

byl vynikající impulsivní vůdce, schopný úspěšně porušovat tradiční válečná schémata, ale nikdy se mu nedostalo technického výcviku životně důležité schopnosti zvládat několik souběžných mezinárodních krizí – a nejvíc se tato jeho neschopnost projevovala, když vítězící nepřítel si trvale troufal odporovat. Hitlerova nepružnost, pokud jde o Stalingrad, je ilustrací jeho neobratnosti jako mezinárodního operačního velitele a jasně také vysvětluje, proč se po celý rok manévry takových jednotek mohly soustředit na malou oblast s betonovými troskami a sutí uprostřed města. Také vysvětluje, proč pouhý lokální vojenský nezdar se mohl nemilosrdně stát katastrofou o rozměrech otřásajících světem.