Ovšem daleko častější kombinace leteckých jednotek byly u tzv. Híkodan (letecká brigáda). Každý Híkodan měl minimálně 2, obvykle však 5 Sentai. Stíhací letecká brigáda (Sentóki Híkodan) se skládala ze 2-3 stihacích Sentai, nejčastější variantou Híkodanu však byly smíšené letecké brigády (Kugekiki Rengó Híkodan) skládající se ze 2 stíhacích, 2 bombardovacích a 1 průzkumné Sentai. V závislosti na tom, jaký druh bombardérů byl používán v bombardovací Sentai, upřesňoval se název na Keibakugekiki Rengó Híkodan (lehké bombardéry) nebo Džubakugekiki Rengó Híkodan (střední bombardéry).
Vyšší jednotkou, která sdružovala 2, max. 3 Hikodan byl Híkošidan (letecká divize). Tato jednotka plně zajišťovala vymezenou frontovou oblast a tudíž vymezený vzdušný sektor. Každý Híkošidan měl ve své podřízenosti tzv. Kókú Čiku (vzdušný sektor), což v podstatě bylo pozemní zajištění letišť. Toto zajištění bylo obvykle prezentováno letištním plukem (Híkojo Kaitai). Jeho hlavními úkoly bylo jednak kompletní zajištění provozu letiště (údržba, zásobování, opravy výzbroje i letištního zařízení), jednak samotná pozemní obrana letišť.