Wednesday, June 27, 2007

BELLA,HORRIDA BELLA.

Jen války zas vidím, strašlivé boje. Vergilius Proč bychom si měli na prahu 21. století připomínat sedmiletou válku, jeden z mnoha válečných konfliktů 18. století? Odpověď je jednoduchá. Představuje jeden z klíčových zlomů v dějinách lid­stva a je právem považována za první celosvětové válečné střet­nutí. Na evropském kontinentě jí předcházela ädiplomatická re­voluce", jež zcela změnila staleté mezinárodněpolitické konstanty. Zúčastnily se jí všechny velmoci a většina důležitých ästředních" mocností. Vedla se na ploše do té doby nepředstavitelné - v Evro­pě, Americe, Asii a na oceánech. I výsledky tohoto konfliktu měly globální dopad, neboť se uzavřelo dlouhodobé soupeření Francie a Británie o prvenství na světových mořích a v budování kolo­niálních říší. K nejdůležitějším změnám sice došlo na americkém a asijském kontinentě, ale Britům by se bez bojů ve střední Evro­pě s největší pravděpodobností nepodařilo zvítězit v zámoří a na­opak bez britsko-hannoverské pomoci by Prusové stěží uhájili velmocenské postavení. Bez sedmileté války by se Británie nesta­la nejsilnější námořní a koloniální mocností a Prusko mohlo upadnout do ärakouského područí", čímž by nevznikly předpo­klady pro sjednocení Německa o století později. Zároveň lze sed­miletou válku chápat jako poslední velký konflikt ästaré" Evropy před smrští, jež vzešla z pádu Baštily. Českého čtenáře může ten­to válečný střet zaujmout také proto, že k nejedné důležité bitvě, operaci či jednání došlo na našem území. Například o pruské po­rážce u Kolína se dodnes učí na celém světě. Kniha předkládá čtenářům nejen popis bitev a manévrů, ale za­chycuje též složitá diplomatická jednání, vývoj v zázemí válčících států, portréty nejdůležitějších panovníků, vojevůdců, diplomatů a jejich významných současníků. Vedle klíčových otázek - proč válka vznikla, jak na ni byli aktéři připraveni, jak probíhala a skončila - se zabývá i životem prostých vojáků a civilního oby­vatelstva během válečných hrůz a strádání. Před rokem 1989 se naše historiografie až příliš věnovala ekonomickému pozadí histo­rických událostí, a vůdčí osobnosti v jejím pohledu jako by pouze äautomaticky" prováděly, co äzákonitě" vzniklo z třídního boje.