Paulusovu velení začal docházet válečný materiál, což ještě více stěžovalo případný průlom, a to právě v té době, kdy se stával stále naléhavějším.
Nicméně Hitler přesto měl v úmyslu vysvobodit obleženou 6. armádu od západu a jmenoval pro tento úkol polního maršála Ericha von Mansteina jako velitele nové skupiny armád „Don“. Avšak tento úkol profesionálního vojáka byl nesmírně stěžován třemi hlavními faktory. Za prvé jeho volnost rozhodování vážně narušovala Hitlerova neústupnost a ustavičné zasahování, a to i do nejmenších detailů. Za druhé měl velmi malé rezervy, se kterými musel čelit obrovskému počtu nových jednotek, které, jak se zdálo, Stalin náhle stvořil ze vzduchu. Podařilo se mu sice shromáždit pro osvobozovací operaci – Hothovu „Zimní bouři“, která začala 12. prosince – 11 divizí, ale to nestačilo. A za třetí byla Mansteinova pozornost ustavičně odchylována od Stalingradu samotného k záchraně skupiny armád A od potencionálně ještě strašnějšího obklíčení na Kavkaze. Jak rostla sebedůvěra Sovětů, začali se jejich plány rozšiřovat od samotného Stalingradu k Rostovu, který byl cílem operace „Saturn“, jejímž účelem bylo odříznout všechny německé jednotky dál na východ.