Historická díla

by však měla vypovídat především o lidech, kteří historii vytvářeli. Autor se snažil sledovat osudy lidí a jejich cho­vání v situacích, kdy stáli před rozhodnutími, jež se týkala tisíců dalších, nebo když čelili nepřátelským mušketám a dělům ve vá­lečné vřavě. Větší pozornost zaměřil na osobnosti stojící v čele států, armád, pluků, než na prosté vojáky. Je to způsobeno pro­stou skutečností, že paměti a korespondence monarchů, politiků a generálů jsou přístupnější a běžnější než srovnatelné prameny vypovídající o negramotných vojácích či poddaných. Ale ani ti se z výkladu neztrácejí. V této studii se autor chtěl vyhnout přílišné koncentraci na ra-kousko-rusko-pruské válčiště, aby nezůstaly opomenuty ostatní fronty, jež sice z globálního hlediska můžeme považovat za méně ädůležité", ale které přesto doplňují mozaiku a tvoří neodmysli­telnou součást celého konfliktu. Proto se čtenář může dočíst nejen o známých bitvách, ale i o menších střetnutích na periferiích ev­ropského kontinentu, a dozvědět se tak více o akcích ve švédském Pomořansku či dalekém Portugalsku.