Závěr

Prezidentu Benešovi bylo často předhazováno, že v září ignoroval odhodlanost národa bránit svou zem a že kapituloval.
Tyto výtky přecházejí některá důležitá fakta. Československo se totiž ocitlo v nezáviděníhodné situaci. Nemohlo se spolehnout ani na západoevropské mocnosti, které ho naopak ke kapitulaci nutily, ani na své malodohodové spojence. Nemohlo se spolehnout ani na sovětskou vojenskou pomoc.
Těžká byla situace i z vnitrostátního hlediska. V německých krajích působila pátá kolona henleinovců. Slovenští luďáci se od jara 1938 paktovali se Sudetoněmeckou stranou. Ve vládní koalici byly skupiny, které byly dohodě s Hitlerem a Henleinem nakloněny.
Všechny tyto okolnosti musel prezident Beneš brát v úvahu. Rozhodl se tedy kapitulovat pro zachování národa.
Četní historikové se ale přiklánějí k názoru, že se tehdy bojovat mělo. Jenom zpřístupnění sovětských archivů by mohlo vrhnout světlo na otázku, zda byl Sovětský svaz skutečně ochoten a schopen přijít Československu na pomoc. Konečná a jednoznačná odpověď na klíčovou otázku československých novodobých dějin tedy neexistuje.