Ani jeho dobré vychování mu sice nebránilo pouštět se do frivolních dobrodružství, ale zásadním způsobem ho ovlivňova­la pouze jeho žena. Královna Karolina, která ho duševně převyšo­vala, udávala na dvoře tón, udržovala kontakt s mnoha umělci a vědci a v přítomnosti vojáckého a nudného manžela projevovala až andělskou trpělivost. Zatímco-v Británii panoval Jiří II. v parlamentní monarchii, v Hannoversku vládl z Boží milosti jako absolutní panovník. Bri­tové personální unii se severoněmeckým knížectvím nenáviděli a velice rádi by ji zrušili. Na rozdíl od ekonomicky a politicky vy­spělé Británie nepředstavovalo zaostalé, agrární Hannoversko vý­znamný objekt evropské politiky. Jeho pobřeží se sice rozkládalo mezi ústím Labe a Vezery a teoreticky umožňovalo kontrolu Brém a Hamburku, ale pro britské obchodní a finanční kruhy to mnoho neznamenalo. Z politického hlediska se řadilo mezi druhořadé mocnosti, prohrálo äzávod" s Pruskem o dominanci v severoně-meckém prostoru a nemohlo uvažovat o skutečně samostatné po­litice s pruskou velmocí na hranicích. V tomto směru těžilo z unie více kurfiřtství, neboť bez britské podpory by se mocensky pro­padlo ještě hlouběji. V případě obrany Hannoverská šlo také o prestižní záležitost, neboť obsazení královy rodné země nepříte­lem by vážně poškodilo britskou mezinárodní pověst. Nikdo ne­zapomínal na nebezpečí okupace kurfiřtství Francouzi, kteří mohli za jeho vydání požadovat značné ústupky v zámoří. Britsko-hannoverská