které se za slunečního světla zářivě leskly a oslňovaly nepřítele. Na bocích nosili patrontašku s šedesáti ostrými patronami a tor-nistru s chlebníkem s nejméně třemi kilogramy chleba. Zbývající části výstroje - dvě vlněné deky, kotlík na vaření, polní láhev, se­keru, polní lopatku a motyku - přepravovaly plukovní vozy. Pě­chota dostávala nové uniformy každý rok. Zvláštní, elitní skupi­nu pěchoty tvořili granátníci, kteří nosili na zvláštních nosítkách zásobní patrony. Když prapor střílel, zalehli na zem, v přestávkách se rychle posunovali i s patronami kupředu. U každého pěšího pluku působilo několik bubeníků a trumpetistů. U granátnických jednotek hrál pištec na krátkou flétnu, kyrysníci se pyšnili stříbr­nými tympány. Výzbroj pěchoty představovala křesadlová puška s pažbou z ořechového nebo javorového dřeva a s hlavní ze švédského žele­za o ráži asi 20 milimetrů. Bez bodáku měřila 155 centimetrů a vá­žila přibližně pět kilogramů. Vojáci se o ni starali jako o klenot, denně ji čistili, olejovali a leštili. Nabíjela se pomocí železného na­bij áku. Hbitý střelec dokázal za minutu vystřelit čtyři až pět ran, peloton dal za dvě minuty při použití slepých patron zpravidla pět salv. Při střelbě naostro šlo vše pomaleji, protože zámek i hlaveň znečistily zbytky prachu, takže voják nedal za minutu více než dvě či tři rány. Dostřel činil přibližně 300 kroků, proto se palba při úto­ku zahajovala co nejpozději. Na pušku se nasazoval bodák dlouhý 44 centimetrů. Prusové přikládali této zbrani velký význam. Jezdectvo se skládalo z kyrysníků, dragounů, husarů, hulánů a jízdních myslivců. Těžkou jízdu tvořili kyrysníci, kteří nosili pouze přední díl kyrysu, jejich soukenné kabáty světle žluté barvy měly červené a modré detaily a lemování. V boji používali palaš, karabinu a pár pistolí a v první linii proráželi nepřátelské řady. Dragouni měli světle modré kabáty, jejich výzbroj tvořil relativ­ně lehký kord, dvě pistole a puška s bajonetem. Jejich koně byli lehčí a menší než kyrysníků. Husaři se poznali podle barevných uniforem a různých ozdob na čepicích. Například 5. pluk měl na plstěné černé čepici vyšitou umrlčí lebku, 8. pluk ležící kostru s přesýpacími hodinami. Výzbroj husarů se skládala z lehké šavle, dvou pistolí a krátké karabiny. Jezdili na lehkých a malých koních, prováděli průzkum, zastírací manévry, krytí křídel, boj v nepřá­telském zázemí či stíhání dezertem. Gardoví husaři seděli v sed­lech pokrytých pruhovanými dekami. Na počátku války nedispo­novala pruská armáda větším počtem lehkého jezdectva, neboť Fridrich II. nebyl na rozdíl od rakouských expertů příliš přesvěd­čen o jeho efektivnosti.33) 40 VELMOCI A MOCNOSTI
Dělostřelecko užívalo tříliberních a šestiliberních kanónů, kte­ré se mohly pohybovat s rozvinutou pěchotou v rozmanitém teré­nu. Měly velký dostřel, střílely až šestkrát za minutu a mohly být v bitvě nasazeny velice brzy a účinně narušovat protivníkovy li­nie. Soustředěná palba pro získání průlomu do nepřátelského po­stavení se tehdy ještě nepoužívala. Dvanáctiliberními a čtyřia-dvacetiliberními děly a houfnicemi ostřelovali osady, kartáčová střelba chránila křídla proti nepřátelskému jezdectvu. Na počát­ku sedmileté války disponovali Prusové 360 děly. Dělostřelci mě­li stejně jako pěšáci modré kabátce a lehkou šavli k obraně proti útokům nepřátelské jízdy. V pruské armádě se nic neponechávalo náhodě, předpisy a řá­dy řešily veškerou činnost vykonávanou v době míru i za války. Během přesunu se postupovalo ve třech paralelních kolonách, Důstojníci tri pruských husarských pluků
mezi nimiž museli vojáci udržovat vzdálenost tisíc kroků, aby ne­docházelo k zácpám a tlačenicím. Po zemských silnicích rachoti­ly houfnice, děla a vozy s municí, za nimi jely vozy s proviantem, pojízdná pekárna a armádní pokladna. Ke každému třicetitisíco-vému armádnímu sboru patřila polní änemocnice" se 150 lékaři a s ranhojiči a deset vozů s léky, dále zeni j ní výbava s třiceti mě­děnými pontony. Pěchota měla přísně zakázáno pochodovat po loukách či polích. Třetí kolonu tvořili soumaři. Všechny koně, vo­zy a káry byly označeny číslem jednotlivých pluků.