Tyto tři kolo­ny chránila lehká jízda kroužící okolo. Díky zmíněnému systému nepochodovala žádná armáda na světě tak rychle, vytrvale a spo­řádaně jako pruská. Pořádek panoval též v polních táborech. Každé rotě příslušelo 36 stanů, z toho čtyři pro důstojníky, dva pro štábní poddůstojníky, dvacet šest pro mužstvo (po šesti vojácích), čtyři pro ženy, kte­ré připravovaly teplé jídlo a praly prádlo. Dělostřelci spali u děl, husaři, kteří zůstávali neustále v pohotovosti, si stavěli slaměné boudy nebo spali pod širým nebem, pro těžké jezdectvo byly při­praveny větší stany než pro pěchotu. V táborech označovaly ba­revné vlajky revíry jednotlivých pluků a praporů, před stanoviš­těm každé roty stály ze srovnaných mušket dvě pyramidy, které se v dešti přikrývaly celtovinou. Každý pěší pluk u své části tábora postavil silné stráže a čtyři polní děla. Požární a policejní službu vykonávaly speciální jednotky, které především chytaly dezertéry. Stranou tábora stály latríny. Hlavní stan se zpravidla nenalézal v táboře, ale v nejbližší ves­nici. V jednom z domů spal král, v okolních domech jeho dopro­vod. Každý pluk vysílal do hlavního stanu styčného důstojníka, jenž byl neustále připraven vsednout na koně a doručit rozkazy. Štáb se stravoval v královské kuchyni, jídlo bylo pro všechny stej­né.