4. Další faktory.

a. Je přípustné použití rychlopalných zbraní (nebo jakýchkoliv střelných zbraní) vzhledem k blízkosti sousedních budov a civilních osob? Lze při odložení akce na pozdější dobu získat plynovou munici? Bude výhodnější ji použít?
b. Jaký je názor veřejnosti a místních úřadů na případné použití značné míry násilí?
c. Bude případná smrt zločinců nebo jejich společníků v důsledku policejní akce zdrojem přílišné, nepřiměřené kritiky ze strany tisku či veřejného mínění?
d. Jsou zde ženy nebo rukojmí?

Místo a jeho okolí.

a. Jaký typ budovy obsadili? Je vystavěna z cihel, ze dřeva, z betonu? Kolik má poschodí?
b. Jak a kde jsou umístěny dveře a okna, střešní okna a světlíky? Jaké mají spojení se sousedními budovami a okolím?
c. Je střecha přístupná ze střech sousedních budov? Mohou odtud zločinci střílet? Je možno tudy vniknout do budovy?
d. Má budova sklepy? Kde mají vchod a východ? Jsou spojeny sklepy sousedních budov? Je možné tudy vniknout do budovy? Nakolik je pravděpodobné, že odtud budou zločinci střílet?
e. Má budova garáž? Je možné do ní vstoupit, aniž by se daná osoba vystavovala střelbě? Může být automobil v garáži použit jako prostředek k náhlému průlomu a k útěku?
f. Kde se v budově přesně nalézá úkryt zločinců? Pokud není tato poloha známa, lze ji zjistit průzkumem, střelbou nebo prostudováním možností obrany?
g. Jaký je přesný plán vnitřních prostor budovy? Je možné získat tyto informace od majitele, správce, nájemníků, architekta nebo z městských záznamů?

2. Výzbroj.

a. Jaké druhy zbraní mají - pušky, brokovnice, pistole, samopaly?
b. Co říkají jejich záznamy (pokud je mají) o schopnosti těchto mužů použít zbraň?
c. Jakou mají zásobu střeliva?
d. Existuje vzhledem ke zkušenostem z vojenské služby možnost, že použijí nástražných pastí, nášlapných drátů nebo výbušnin?
e. Jsou to odborníci na zbraně? Na které? Mají je k dispozici?

2. Výzbroj.

a. Jaké druhy zbraní mají - pušky, brokovnice, pistole, samopaly?
b. Co říkají jejich záznamy (pokud je mají) o schopnosti těchto mužů použít zbraň?
c. Jakou mají zásobu střeliva?
d. Existuje vzhledem ke zkušenostem z vojenské služby možnost, že použijí nástražných pastí, nášlapných drátů nebo výbušnin?
e. Jsou to odborníci na zbraně? Na které? Mají je k dispozici?

ZHODNOCENÍ SITUACE.

Dříve než se přikročí k plánování a provedení akce, je třeba pozorováním, získáváním informací a prostudováním jejich dřívějších záznamů prověřit následující fakta
1. Počet zločinců nebo jiných osob a jejich individuální charakteristiky:
a. Vzdají se bez odporu, když jim bude tato možnost poskytnuta?
b. Budou se chtít probojovat?
c. Jakého mají vůdce?
d. Je zločin, který spáchali, takového druhu, že je na něj zákonem stanovený trest, takže by bylo možné použít jiných metod než násilí?
e. Jsou zkušení v boji? Mají již nějaké zkušenosti s přestřelkami proti policii? Sloužili v armádě?

Smíšené přepadové oddíly musejí překonávat rozdíl v různé úrovni výcviku, zkušeností a navyklé spolupráce. Tento handicap musí být včas rozpoznán a překonán a to již ve stádiu plánované akce. Narušení vzájemné spolupráce nebo neuposlechnutí rozkazu, ať již z jakéhokoli důvodu, během samotné přepadové akce vede k jejich neúspěchu a zbytečným ztrátám na životech. Soupeřivost a řevnivost musí být omezena na minimum.
Je třeba zvolit velitele, dát mu plnou autoritu a poskytnout mu pravomoc, aby si pokud je to možné, sám zvolil mužstvo, výzbroj i výstroj. Při tom musí brát v úvahu následující faktory.

V armádě je volba velitele operace usnadněna hodnostní subordinací, v civilní policejní službě není volba velitele a mužstva, kteří provedou přepadovou akci, vždy tak jasná a jednoduchá. Přepadové oddíly bývají sestavy i z několika různých policejních orgánům což znesnadňuje plánování a provedení akce, stejně jako volbu velitele této akce. Je-li to v zásadě možné, měl by operaci provést jeden policejní orgán pod velením muže, který je známý všem členům jako vysoce schopný odborník, který má důvěru všech svých podřízených a zná jejich individuální schopnosti i možnosti.

VELENÍ A MUŽSTVO

Každá skupinová akce, která v sobě zahrnuje i použití zbraní a v důsledku toho i možnost ztrát na životech, musí být provedena pod kvalitním velením. Za druhé světové války se opět prokázalo, že zde musí být jednotné vrchní velení, a to při malých i velkých vojenských operacích. Totéž platí i pro policejní akce. Velitel akce musí mít plnou autoritu a jeho rozhodnutí musí být vždy jednoznačně provedena všemi členy přepadového oddílu. Přirozená autorita, vůdcovské schopnosti, zkušenosti a schopnost jasného úsudku, to musí být nezbytné vlastnosti každého velitele.

Nikdy by se neměla provádět

přepadová akce proti ozbrojeným, ke všemu odhodlaným mužům bez pečlivého plánování, které zahrnuje mimo jiné i nejúčinnější způsob použití zbraní.
Následující příklad je pouze návodem a obecným vzorem plánu úspěšně provedené přepadové akce. Každá operace je vždy jiná. Neexistují dvě akce, které by byly shodné. Naplánování se musí podřídit momentální lokální situaci, vhodné době provedení i samotnému cíli akce. Iniciativa a zdravý rozum se musí spojit se zkušenostmi z bojových situací a pak teprve je naděje, že policejní operace tohoto typu bude úspěšně završena.

Je snad každému zřejmé, že i dobře naplánovaná přepadová akce, která při svém provedení postrádá momentu překvapení a probíhá pod nepřátelskou palbou, bude mít daleko menší naději na úspěch a celé provedení bude daleko obtížnější, než v případě, že ve prospěch policistů zapracuje i moment překvapení.Taková akce, kde není možné této výhody využít, je mnohem riskantnější, nebezpečnější a vyžaduje daleko pečlivější odbornou přípravu.

PLÁNOVÁNÍ PŘEPADOVÉ AKCE

Při plánování přepadové akce má první a zásadní důležitost cíl akce. Tím může být zatčení nebo zadržení zločince či cíl akce. Tím může být zatčení nebo zadržení zločince či choromyslné osoby, nebo může jít o domovní prohlídku a zjištění důkazů, případně o dobytí a obsazení jisté budovy.
Dalším důležitým prvkem je moment překvapení. Pokud je to v zásadě možné, měl by být proveden za takových podmínek a v době, které zaručují, že obránci budou akcí na nejvyšší míru překvapeni.

Tam se k nim připojila i druhá dvojice, která vešla do garáže přímo ze své místnosti postranními dveřmi. Automobil prudce vyrazil pozpátku z garáže a zmizel v noční tmě. Byl to poměrně hladký únik, ačkoliv na místě zůstala spousta zbraní a čerstvé stopy krve napovídaly, že nejméně jeden ze členů zločinecké tlupy byl zraněn.
I přesto, že na straně obhájců zákona byla výhoda momentu překvapení, dokázali zločinci prolomit obklíčení a uniknout dvanácti ozbrojeným policistům, proti nimž stáli pouze dva muži a dvě ženy.
Tento případ není, bohužel, ojedinělý. Nehledě na to, že při podobných akcích zbytečně umírají lidé, ztrácí jimi policie i důvěru občanů a všeobecnou prestiž. To dále zvyšuje sebevědomí a drzost jednotlivých zločinců a gangů.

Tito dva policisté se stáhli zpět. Kulky z pušek zločinců prostřílely hlídkový automobil i „neprůstřelné sklo“. Po vypálení asi šesti výstřelů se samopal střelců v automobilu zasekl a téměř v tomtéž okamžiku byl řidič zasažen do obou nohou. Potom hlídkový vůz vycouval od garáže. Byl zraněn ještě jeden policista. Téměř současně se rozlétly dveře východní místnosti a ven vyběhl muž a žena. Podařilo se jim i přes střelbu policistů doběhnout ke dveřím garáže, otevřít vrata a dostat se k automobilu.

Když policisté

dorazili na místo, byla v domku tma. Policejní hlídkový vůz zastavil asi patnáct stop přede dveřmi do garáže a reflektory osvětlovaly dveře východní části chatky. Kapitán Baxter ze státní silniční hlídky a šerif Coffee postupovali k východní části chatky, před sebou neprůstřelné štíty. Kapitán Baxter byl ozbrojen samopalem. Šerif Coffee poručil obyvatelům, aby vyšli ven a odpověděl mu ženský hlas. „Jen co se oblékneme.“ Po několika minutách opakoval šerif výzvu a dodal, že pokud nevyjdou všichni ven, bude na domek vržena bomba. Odpověděli mu salvou výstřelů. Šerif byl zasažen třemi střelami, neprůstřelný štít jen však ochránil na vitálních partiích. Když zahájili odvetní palbu, samopal kapitána Baxtera se zasekl.

Byl to dvojdomek,

cihlový, s krytou garáží mezi oběma obytnými místnostmi. Každá místnost měla jedny dveře, vedoucí na jih a druhé dveře ústily do garáže. Když gangsteři zaparkovali automobil v garáži, bylo možno jím vycouvat pouze směrem na jih.
Příštího odpoledne obdržel šerif Coffee zprávu o jejich pobytu. Poslal hlídku z Jacksonu. Tato nesourodá směs obhájců zákona se skládala ze čtyř zástupců šerifa z Kansas City v policejním automobilu, kteří byli vyzbrojeni jedním samopalem, dvěma brokovnicemi a jedním revolverem, dále ze tří příslušníků silniční policejní hlídky , ozbrojených samopalem a revolvery, z šerifa Coffeeho s dalším samopalem a ze čtyř šerifových zástupců, ozbrojených jednou puškou a osobními revolvery.

Když totiž budou mít policisté za to, že plynová munice bude vždy a za všech okolností okamžitě k dispozici, pak v situaci, kdy ji nebudou moci použít, zapracuje psychika , dostaví se bezradnost a výsledkem bude naprosté selhání a neúspěch akce.
PŘÍPAD BRATRŮ BARROWOVÝCH. Klasický příklad toho, co se může stát, když je přepadová akce nedostatečně naplánovaná a špatně provedená. Ačkoli zločinci byli početně v nevýhodě, úspěšně se „prostříleli ven“ dvanácti policistům a uprchli.
V noci na 17. Července 1933 si dva bratři Barrowové spolu se svými společnicemi pronajali chatku v Grown Cabin Camp, šest mil na jihovýchod od Platte City ve státě Missouri.

Přepadová akce, je-li správně vedena a provedena dobře vycvičenými a vyzbrojenými muži, musí skončit úspěšně. Bohužel existuje spousta případů nakvap a tudíž nedostatečně plánovaných, špatně provedených operací, které nejenže selhaly v tom smyslu, že nedošlo k zatčení zločinců, ale navíc při nich zbytečně zahynulo mnoho policistů.
Většina dobře vybavených policejních oddílů má dnes ku pomoci plynová zařízení. Pokud je to možné, mělo by jich být použito. Jelikož se však vyskytnou i případy, kdy plynová munice nebude právě po ruce, musí být policisté schopni provést přepadovou akci pouze na základě předchozího plánu, profesionálního provedení a za použití konvenčních zbraní.

Správně naplánovaná přepadová akce musí skončit úspěšně dobytím objektu a zajetím zločinců s minimálním počtem obětí. Nesprávně provedené plánování, neznalost a podceňování různých faktorů již způsobilo mnohé zbytečné ztráty, aniž by bylo dosaženo žádoucích výsledků. Každý policista by měl projít výcvikem, v němž by se naučil obecným principům bdělosti a ostražitosti, základním zásadám krytí před střelbou, skrývání , střelby a pohybu tak, jak je to obvyklé při výcviku armádních pěchotních jednotek.

PŘEPADOVÉ AKCE A BOJ V MÍSTNOSTI

Je známo mnoho případů, kdy policisté obklíčili zločince nebo osoby pomatené v budově a nebylo možné řešit situaci jinak než střelbou. Tyto případy mají široký okruh možností, od ozbrojených zločinců, ukrytých v místnosti, až po předem plánované přepadové akce, jejichž cílem je celá budova. Druhý případ je protějškem operací bojových hlídek a pouličních bojů a platí při něm tytéž zásady a principy.