V britských kruzích se objevil plán na neutralizaci Československa. Koncem června byla ČSR vnucena britskou vládou mise lorda Runcimana, který měl zprostředkovat jednání mezi československou vládou a Henleinem. Československé vládní kruhy hrály na čas, neboť doufaly, že politika britské a francouzské vlády narazí v jejich zemích na odpor.
Nadešlo září, měsíc osudového rozhodnutí. Československá vláda předložila tzv. čtvrtý plán menšinového statutu, který v podstatě přijal Henleinovy požadavky. To Němce zaskočilo, neboť nyní bylo jasné, že v případě nezdařeného jednání budou všichni dávat vinu německé straně. Hitler proto 12. září obvinil Prahu z toho, že vytváří nesnesitelnou atmosféru útiskem sudetských Němců a zostřováním mezinárodní situace. Současně projednával se svou generalitou vojenský útok proti Československu.
Vzápětí po Hitlerově projevu zahájili henleinovci vzpouru. Vláda rázně zakročila. 14. září byla vzpoura potlačena a henleinovští předáci uprchli do Německa.
Ale nacistické Německo vyhrálo svou při propagandisticky. Západoevropské mocnosti propadly panice, že válka je přede dveřmi.

Dne 20. května 1938

vyhlásila československá vláda mobilizaci jednoho ročníku na dobu čtyř týdnů. Byla to reakce na zprávu, že se k československým hranicím přesunují německá vojska. Zpráva neodpovídala skutečnosti a dodnes není jasné, zda byla pouhým omylem nebo záměrnou dezinformací.
V Berlíně britská vláda přednesla protest, ale svou nevůli dala najevo i Československu. Označila ho za zdroj neklidu v Evropě.
Nacistické Německo využilo této příležitosti k bouřlivé protičeskoslovenské kampani. Rostl tlak na československou vládu, aby Henleinovým požadavkům vyhověla. Francouzská vláda začátkem června oznámila Praze, že by v případě, kdyby na jednání s Henleinem nepřistoupila, revidovala své vztahy k ČSR.

11. března 1938 vstoupila německá armáda na území Rakouska a tím se stalo součástí německé říše. Západoevropské mocnosti se omezily na formální protest.
Berlín sice chlácholil veřejné mínění ostatních zemí včetně Československa, že nemá žádné další výbojné úmysly, ale vzápětí instruoval Henleina, aby československé vládě kladl nesplnitelné požadavky. Na sjezdu Sudetoněmecké strany v dubnu 1938 žádala tato strana autonomii pro německá území v ČSR a svobodu pro nacistické hnutí.
Československá veřejnost neměla tušení o Hitlerových záměrech, nebyla informována ani o skutečném postoji západoevropských mocností
Hodžova vláda zahájila opatrnické přípravy k jednání s Henleinem. Fakticky už představovala pouze českou koalici, protože německé aktivistické strany – s výjimkou sociálních demokratů – se připojily k Henleinovi. Sudetoněmecká strana společně s luďáky, maďarskými stranami, Poláky a s Ústřední radou podkrapatoruskou utvořily tzv. autonomistický blok.

Mnichov

Vstupujeme do roku, kdy se Československo ocitlo mezi mlýnskými kameny velmocenské politiky a stalo se obětí politiky appaesementu (= politika, kdy jedna skupina států ustupovala před agresívností druhé skupiny států na účet třetí skupiny). Rok 1938 uzavíral život prvního československého státu.
Předehrou tomuto roku bylo rozhodnutí Hitlera zaměřit výboj proti Rakousku a Československu. 5. listopadu 1937 oznámil svým spolupracovníkům, že hodlá vyřešit „českou otázku“ po získání Rakouska. Edward Halifax, který se měl zanedlouho stát britským ministrem zahraničí, tehdy Hitlerovi řekl, že jeho požadavky nacházejí v britských kruzích pochopení a že jde jen o to, aby se prováděly „pokojnými způsoby“.
Hitler již své záměry neskrýval. V Říšském sněmu prohlásil, že je na čase zlikvidovat zbytky versailleského systému a že v sousedních zemích žije 10 miliónů Němců, kterým je bráněno spojit se se svou vlastí.

Japonské hodnosti

Armáda

Gen. Taisho
Lt. Gen. Chujo
Major Gen. Shosho
Col. Taisa
Lt. Col. Chusa
Major Shosa
Captain Taii
1st Lt. Chui
2nd Lt. Shoi
Warrant Officer Juni
Sergent Major Socho
Sergent Gunso
Corporal Gocho
Leading Pvt Heicho
Sup. Pvt Joto-Hei
1st Class Pvt Itto-Hei
2nd Class Pvt Nitto-Hei

Gensui (Field Marshal) není hodnost, ale čestný titul IJA.


Námořnictvo

Admiral Taisho
Vice Admiral Chujo
Rear Admiral Shosho
Captain Taisa
Commander Chusa
Lt. Co. Shosa
Lt. Taii
Lt.(JG) Chui
Ensign Shoi
Warrant Officer Heisocho
Sup. PO Joto-Heiso
PO(1st Class) Itto-Heiso
PO(2nd Class) Nitto-Heiso
Leading Seaman Suiheicho
Sup. Seaman Joto-Suihei
Seaman(1st Class) Itto-Suihei

Stíhací esa Japonska v Čínském incidentu 1937 - 1941

Armádní letectvo
Kapitán T. Kato 9 sestřelů
Poručík K. Kahara 8 ½ sestřelu
Kapitán M. Sawada 6 1/3 sestřelu
Poručík J. Fukujama 6 sestřelů
Poručík k Kawahara 5 ½ sestřelu
Poručík I. Sakai 5 sestřelů
Námořní letectvo
T. Iwamoto 14 sestřelů
K. Koga 13 sestřelů
T. Kuroiwa 13 sestřelů
K. Tanaka 12 sestřelů
S. Akamacu 11 sestřelů
K. Jamašita 11 sestřelů
M. Suhu 11 sestřelů
K. Kašimura 10 sestřelů
M. Macumura 10 sestřelů
M. Minami 9 sestřelů
I. Močizuki 9 sestřelů
M. Nakase 9 sestřelů
M. Nango 8 sestřelů
D. Chono 7 sestřelů
M. Hagiri 7 sestřelů
T. Torakuma 7 sestřelů
J. Fukui 6 sestřelů
W. Handa 6 sestřelů
I. Higašijama 6 sestřelů
M. Kondo 6 sestřelů
T. Aioi 5 sestřelů
H. Hidaka 5 sestřelů
K. Muto 5 sestřelů

Kyushiro Otake 15
Toshio Sakagawa 15
Eiji Seino 15
Shigeru Shibukawa 15
Motonari Suho 15
Minpo Tanaka 15
Satoshi Yoshino 15
Masuaki Endo 14
Tomio Hirohata 14
Taka-aki Minami 14
Koji Motomura 14
Noboru Mune 14
Takeshi Noguchi 14
Djiro Okuda 14
Hiroshi Onazaki 14
Hiroshi Onozaki 14
Jukiharu Ozeki 14
Tadashi Shono 14
Ken-ichi Takahashi 14
Masao Taniguchi 14
Ichirobei Yamazaki 14
Mototsuna Yoshida 14
Masao Ashida 13
Matsuo Hagiri 13
Watari Handa 13
Fujitaro Ito 13
Kijoto Koga 13
Fudjikazu Koizumi 13
Masa-ichi Kondo 13
Toshio Kuroiwa 13
Shoji Kurono 13
Yoshiro Kuwabara 13
Hideo Maeda 13
Masatoshi Masuzawa 13
Mamoto Matsumura 13
Gitaro Miyazaki 13
Isamu Miyazaki 13
Shigetaka Omori 13
Hiroshi Shibagaki 13
Takeshi Shimizu 13
Norio Shindo 13
Nagao Shirai 13
Takao Takahashi 13
Sadao Uehara 13
Akiro Yamamoto 13
Sahei Yamashita 13
Kacumi Anma 12
Yukata Aoyagi 12
Tojoki Eto 12
Chitoshi Isozaki 12
Ryotaro Jobo 12
Takeo Kanamaru 12
Kan-ichi Kashimura 12
Tetsuo Kikuchi 12
Hideo Miyabe 12
Goro Nishihara 12
Noritsura Odaka 12
Masao Sasakibara 12
Mitsugu Sawada 12
Kiyoshi Shimizu 12
Sada-o Yamaguchi 12
Keisaku Yoshimura 12
Iyozo Fujita 11
Sumio Fukuda 11
Tokuro Fukuda 11
Yoshio Fukui 11
Hatsuo Hidaka 11
Mitsuo Hori 11
Matao Ichioka 11
Koji Ishizawa 11
Tsutomu Iwai 11
Teizo Kanamaru 11
Yoshina-o Kodaira 11
Takayori Kodama 11
Takeichi Kokubun 11
Jashiro Nashiguchi 11
Kijoshi Sekiya 11
Yoshijiro Shirahama 11
Hironojo Shishimoto 11
Eisaku Suzuki 11
Yoshio Wajima 11
Ichiro Yamamoto 11
Tomezo Yamamoto 11
Koshiro Yamashita 11
Kozaburo Yasui 11
Ken-ichi Abe 10
Takahide Aioi 10
Djiro Asano 10
Hikotai Atake 10
Yoshiro Hashiguchi 10
Kazuo Hattori 10
Chuichi Ichikawa 10
Isamu Ishii 10
Koichi Iwase 10
Matsuo Kagemitsu 10
Nobuo Kanazawa 10
Tomazaku Kasai 10
Saburo Kitahata 10
Hohei Kobayashi 10
Taro Kobayashi 10
Osamu Kudo 10
Sei-ichi Kurosawa 10
Toshio Matsumura 10
Kagemitsu Matsuo 10
Yoshikazu Nagahawa 10
Akiyoshi Nomura 10
Takao Sakano 10
Tomokazu Sasai 10
Sekizen Shibayama 10
Yasuhiro Shigematsuo 10
Tokuya Sudoh 10
Teruo Sugiyama 10
Shigeru Takahashi 10
Djiro Tanaka 10
Shinsaku Tanaka 10
Kosuke Tsubone 10
Joshito Yasuda 10
Katsuyoshi Yoshida 10
Kaname Harada 9
Takeomi Hayashi 9
Ichiro Higashiyama 9
Yoshio Hirose 9
Noguchi Hisashichi 9
Akira Ina 9
Teigo Ishida 9
Hideo Izumi 9
Saiji (Kani) Kaji 9
Daisuke Kanbara 9
Seiji Kanda 9
Shirotaro Kashima 9
Katsue Kato 9
Kenji Kato 9
Yutaka Kimura 9
Kensui Kono 9
Shigetoshi Kudo 9
Jiro Matsuda 9
Susumu Matsuki 9
Yoshijiro Minegishi 9
Isami Mochizuki 9
Mitsugu Mori 9
Hideo Morinio 9
Yoshio Nakamura 9
Shigeru Nakazaki 9
Ki-ichi Oda 9
Makoto Ogawa 9
Djuzo Okamoto 9
Shokichi Omori 9
Iwori Sakai 9
Miyoshi Shimamura 9
Toshihisa Shirakawa 9
Aja-o Shirane 9
Toshiyuki Sueda 9
Kiyonobu Suzuki 9
Katsutaro Takahashi 9
Hiroshi Takiguchi 9
Yamato Takiyama 9
Kazu-o Tsunoda 9
Tadao Yamanaka 9
Tokushige Yoshizawaa 9
Yu-ichi Ema 8
Sachio Endo 8
Yukio Endo 8
Kurakazu Goto 8
Hitoshi Hida 8
Masao Iizuka 8
Nayouke Ito 8
Yoshio Iwaki 8
Masao Izuka 8
Tadashi Kaneko 8
Konsuke Kawahara 8
Koki Kawamoto 8
Sadamitsu Kimura 8
Juzo Kuramoto 8
Ko-ichi Magara 8
Toyoo Moriura 8
Kazuo Muranaka 8
Kenji Nakagawa 8
Mochifumi Nango 8
Shigetsune Nishioka 8
Tsutae Obara 8
Misao Okubo 8
Satoru Ono 8
Takeyoshi Ono 8
Hitoshi Sato 8
Katsuma Shigemi 8
Hiroshi Suzuki 8
Kaoru Takaiwa 8
Tadao Tashiro 8
Shinobu Terada 8
Yoshihisa Tokuji 8
Ko Tsuchiya 8
Mitsou Yamato 8
Kenji Yanagiya 8
Shigeru Yano 8
Hiroji Yoshihara 8
Mitsuzo Asai 7
Dziro Chono 7
Yonesuke Fukuyama 7
Hiroshi Gomi 7
Fusata Iida 7
Masao Kanbara 7
Masao Miyamaru 7
Katsujiro Nakano 7
Tomoji Nakano 7
Koichi Ogata 7
Hiroshi Sekiguchi 7
Masao Sugawara 7
Tadashi Tarakuma 7
Watanabe 7
Yoshio Yoshida 7
Sakuji Hayashi 6
Fumisuke Ikuno 6
Shizuo Kojima 6
Shiro Kuratori 6
Kazunori Miyabe 6
Nobuji Negishi 6
Yashinori Nogushi 6
Yoshio Oishi 6
Takashi Okamoto 6
Takashi Oshibuchi 6
Yoshi-ichi Sasaki 6
Yoshio Shiga 6
Tadao Sumi 6
Shokichi Yonekawa 6
Yoshitaro Yoshioka 6
Yoshitugu Aramaki 5
Yoshisuke Arita 5
Kisaji Beppu 5
Kihei Fujiwara 5
Goro Furugori 5
Furukawa 5
Yoshishige Hayashi 5
Hideaki Inayama 5
Seiji Ishikawa 5
Tadashi Ishikawa 5
Susumu Ito 5
Enji Kakimoto 5
Teizo Kanemaru 5
Akira Kawakita 5
Toshio Matsuura 5

Japonská stíhací esa

méno	Sestřely
Hirojoshi Nishizawa	87
Shigeo Fukumoto	72
Sho-ichi Sugita	70
Tecuzo Iwamoto	66
Saburo Sakai	64
Horimichi Shinohara	58
Takeo Okumura	54
Satoshi Anabuki	51
Johei Hinoki	45
Yoshihiko Nakada	45
Sumi Kamito	40
Micuyoshi Tarui	38
Isamu Sasaki	37
Toshio Ota	34
Kazuo Sugino	32
Sada Koga	31
Yasuhiro Kuroe	30
Shizuo Ishii	29
Takeyoshi Muto	28
Chiyoshi Saito	28
Sada-aki Akamacu	27
Isamu Hosono	27
Jun-ichi Sasai	27
Rikio Shibata	27
Kenji Shimada	27
Goychi Sumino	27
Moritsugu Kanai	26
Isamu Kashiide	26
Takaji Kimura	26
Hidenori Matsunaga	26
Goro Miyamoto	26
Shogo Saito	26
Goro Furugori	25
Tomio Hanada	25
Tokuyasu Ishizuka	25
Naoshi Kanno	25
Kichigoro Haraguchi	24
Susumu Kajinami	24
Nobuo Ogyia	24
Toshiaki Honda	23
Shoji Kato	23
Hitoshi Asano	22
Tomori Hasegawa	22
Djozo Iwahashi	22
Zenzaburo Ohcuka	22
Saburo Togo	22
Katsuaku Kira	21
Morio Matsui	21
Naoharu Shiromoto	21
Yoshimi Hidaka	20
Teruhiko Kobayashi	20
Saburo Nakamura	20
Masaaki Shimakawa	20
Toshio Shiozura	20
Shigeo Sugio	20
Bunji Yoshiyama	20
Kanshi Ishikawa	19
Saburo Kimura	19
Ki-ichi Nagano	19
Yojiro Obusa	19
Yojiro Ofusa	19
Kaneyoshi Okano	19
Nakakazu Ozaki	19
Shogo Takeuchi	19
Kazushi Uto	19
Buni-chi Yamaguchi	19
Takeo Ishii	18
Takeo Kato	18
Masajiro Kawato	18
Sadamu Komachi	18
Akio Matsuba	18
Masayuki Nakase	18
Saburo Saito	18
Kazuo Shimizu	18
Takeo Tanimizu	18
Yukiyoshi Wakamatsu	18
Mamoru Hanada	17
Minoru Honda	17
Kiyoshi Ito	17
Keishu Kamihira	17
Keishu Kanihira	17
Masao Masuyama	17
Yoshio Oki	17
Shoichi Suzuki	17
Haruo Takagaki	17
Kenji Takamiya	17
Kuniyoshi Tanaka	17
Kisaku Igarashi	16
Misao Inoue	16
Susumu Ishihara	16
Riichi Ito	16
Kunimichi Kato	16
Kiyomi Katsuki	16
Tameyoshi Kuroki	16
Zenjiro Miyano	16
Muneyoshi Motojima	16
Bunkichi Nakajima	16
Kunimori Nakakariya	16
Yoshi-ichi Nakaya	16
Kiyoshi Namai	16
Mitsuo Ogura	16
Ryoji Ohara	16
Masami Shiga	16
Yukio Shimokawa	16
Tora-ichi Takatsuka	16
Hideo Watanabe	16
Yoshihiko Yajima	16
Hyoe Yonaga	16
Iwataro Hayawa	15
Tomesaku Igarashi	15
Kotaro Koyae	15
Shigeo Mango	15
Yoshimi Minami	15
Wataru Nakamichi	15
Shigeo Nango	15
Kenji Okabe	15
Megumu Ono	15

Zlý sen tak končí a civilové sledují miliony mužů, z nichž jsou mnozí velmi zmrzačeni jak se navracejí domů. Dekorace válečné propagandy je zbourána, památky se zbavují válečných plakátů a nastává počátek nové epochy. Rýsuje se nová éra a s ní vítězí touha žít a zapomenout. Po 4 letech světového válečného požáru , který zjizvil tvář země žádá samo Německo světové příměří a nakonec přistupuje na podmínky Nejvyšší spojenecké rady. Dohoda tak zvítězila s jasnou technickou převahou v celkovém ekonomickém potenciálu a schopností formulovat obecně přijatelné válečné cíle.
Došlo nejen k zániku některých velmocí, jako ruské, habsburské, německé a turecké, ale z bývalého ruského impéria se vyčlenily státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, Rakousko-Uhersko se rozčlenilo na 5 nových států - Rakousko, Československo, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Polsko bylo obnoveno na územích, kde bylo dříve součástí Německa a Francie zase získala nazpět svoje území Alsaska-Lotrinska.

Zlý sen tak končí a civilové sledují miliony mužů, z nichž jsou mnozí velmi zmrzačeni jak se navracejí domů. Dekorace válečné propagandy je zbourána, památky se zbavují válečných plakátů a nastává počátek nové epochy. Rýsuje se nová éra a s ní vítězí touha žít a zapomenout. Po 4 letech světového válečného požáru , který zjizvil tvář země žádá samo Německo světové příměří a nakonec přistupuje na podmínky Nejvyšší spojenecké rady. Dohoda tak zvítězila s jasnou technickou převahou v celkovém ekonomickém potenciálu a schopností formulovat obecně přijatelné válečné cíle.
Došlo nejen k zániku některých velmocí, jako ruské, habsburské, německé a turecké, ale z bývalého ruského impéria se vyčlenily státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, Rakousko-Uhersko se rozčlenilo na 5 nových států - Rakousko, Československo, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Polsko bylo obnoveno na územích, kde bylo dříve součástí Německa a Francie zase získala nazpět svoje území Alsaska-Lotrinska.

V Evropě zatím docházejí zdroje potravin, na polní práce jsou nasazeni buď dobrovolníci z řad skautů nebo jsou dováženy ze zahraničí. Tak je všechno podřízeno potřebám zásobování, dokonce i zahrady ve Versailles se časem proměnily v záhony se zeleninou. A zatímco německá kinematografie je stále zaměřena jedním směrem, v Americe ukazuje Charlie Chaplin pravý opak oficiální propagandy a představuje postavičku vojáka snícího o své Broadwayi. Jsou zde promítány nesčetné filmy o obětech války, které Evropa přináší ve jménu svobody.
Revoluce v Rusku, (kterou organizoval Lenin s plánem svrhnout prozatimní vládu) a Brestlitevský mír r.1918 (Rusko definitivně vystupuje z války) sice pro ústřední mocnosti znamenaly ulehčení na východní frontě, nemohly však zabránit jejich vojenské porážce.

V průběhu války byla strategická iniciativa nejprve na straně Trojspolku. Na východní a jihovýchodní frontě se zpočátku bojové akce dařily, západní fronta ustrnula v poziční válce přinášející velké ztráty. Průmyslová síla celé Evropy tvořila v této době 3/4 celkového obchodu a výrobky se vyvážely do celého světa. Na výrobě zbraní a v průmyslu se samozřejmě velkou měrou podílí ženy v továrnách, které se stávají přímo jejich doménou a kde ve velkém sjíždí z jezdících pásů plátěná letadla. A zatímco vše je mobilizováno ve prospěch fronty, zázemí je uklidňováno tím, že na frontě je klid. Propagandistické velení pracuje ze všech sil na nové strategii. Na plátnech všech kin jsou promítány filmy o prostých vojácích, kteří jsou považováni přímo za idol nové doby.
Mezitím americká armáda zkouší výrobu tanků, instaluje na pobřeží děla a připravuje se na eventualitu války. Neomezená ponorková válka Německé říše, která měla v roce 1917 prolomit a zlikvidovat britskou námořní blokádu, se stala důvodem vstupu USA do války, protože nepřímo ohrožovala americký národní obchod s Evropou. V této době byly britské ztráty už velké, ale ukončení amerického izolacionismu je částečně vyvážilo. Poměr sil na západní frontě se tak jednoznačně změnil ve prospěch Dohody.

Obě strany si uvědomovaly, jak důležité je získat vzdušnou převahu, a vytvořily první čistě bojové letecké jednotky. Původně to byly letky, někdy dokonce jen dva letouny narychlo připojené k průzkumným perutím. Intenzita leteckých bojů se však stupňovala a proto byly zakládány speciální bojové jednotky tvořené pouze stíhacími letadly.
Pokud se týká Spojenců, Královské letecké sbory (Royal Flying Corps - RFC) procházely obdobím dramatického rozvoje. Tato skutečnost měla být později k užitku, nyní to však znamenalo, že většina britských pilotů nebyla dostatečně vyškolena, měla málo zkušeností a létala na podřadných strojích. Byl to začarovaný kruh: ztráty vzrůstaly a do bojových akcí nastupovalo stále více nedostatečně vycvičených pilotů. Nedostatek zkušených velitelů, kteří by na nováčky dohlíželi, byl stále hrozivější a kromě toho se britský generální štáb na rozdíl od francouzského a německého nedomníval, že je vhodné vyčlenit lepší piloty do elitních jednotek.

Jednou ze sfér celoevropské mobilizace byl i vývoj letectví. Na začátku 1. světové války bylo vojenské letectvo novinkou a nikdo přesně nevěděl, k čemu by se dalo použít. Západní fronta byla zablokována a generálové se postupně začali spoléhat na průzkumná letadla, přinášející zprávy o tom, co se děje "na druhé straně". Velmi brzy všichni pochopili, že je sice nezbytné, aby
vlastní letadla získávala informace o dění za nepřátelskou frontou, ale že je stejně nezbytné zabránit nepříteli, aby se pokoušel o totéž. Logickým důsledkem této úvahy se proto stalo vyzbrojování letadel. Boj ve vzduchu začal.
Po několika chybných pokusech bylo zřejmé, že nejúčinnější leteckou zbraní je kulomet, nejlépe připevněný tak, aby střílel vpřed. V polovině roku 1915 vyvinuli Němci synchronizační mechanismus, který pilotovi umožňoval pouze zaměřit svůj letoun na nepřítele a stisknout spoušť. Kulomet pálil pouze tehdy, pokud listy vrtule nestály střelám v cestě. S letouny Fokker Eindecker vybavenými touto zbraní získali Němci vzdušnou převahu: zrodila se první letecká esa, například Boelcke a Immelmann. Němci také udávali celkový tón vzdušné války. Obvykle měli k dispozici méně letadel než Spojenci a pouze se bránili. Později se ukázalo, že tento defenzívní postoj byl ze strategického hlediska chybou a že Němci využívali letecké síly nesprávně; z taktického hlediska však získávali významné výhody.

Německá říše

vstoupila do soutěže o rozdělení světa až tehdy, když evropské velmoci Velká Británie a Francie měly svoje díly už zabezpečené. S ohledem na svou hospodářskou moc se Německo cítilo odstrčeno a naléhalo na změnu. Protiklady zájmů se od r.1900 projevovaly řadou krizí a omezených válek, jako byly námořní rivalita mezi Velkou Británií a Německou říší od r. 1898, marocké krize v roce 1905 až 1906 a 1911 mezi Německou říší a Francií, krize při anexi Bosny v r. 1908/09, během niž došlo ke konfliktu mezi expandujícím Rakousko-Uherskem a Ruskem, balkánské války v r.1912 a 1913, které demonstrovaly vzrůstající národní uvědomění a snahu po nezávislosti. Stale více se také prosazoval
názor, že existující napětí se dá odstranit pouze válkou.Tento názor vedl k silnějšímu zbrojení, a tím k připravenosti na válku.

Avšak bezprostřední podnět k zahájení válečného konfliktu dala vyhrocená situace na Balkáně. Ta je také považována za „sud střelného prachu“, který vyhodil do povětří evropský mír. A byl to právě atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d`Este, který spáchal student, příslušník organizace Mladá Bosna, organizace Černá ruka. K Rak.-Uh. se ve snaze splatit dluh Srbsku přidalo Německo a přislíbilo mu vojenskou podporu. Toto napětí mezi největšími evropskými mocnostmi vedlo ale k uzavírání dalších defensivních aliancí.
K Něm. a Rak.-Uh. se ještě přidala Itálie, tyto státy vytvořily Trojspolek. Itálie se však později postavila do opozice proti svým partnerům a přidaly se „ústřední mocnosti“ Osmanská říše a Bulharsko. Protivníci se seskupili v Trojdohodě - tvořena Velkou Británií, Francií a Ruskem, později se přidaly také Srbsko, Belgie, Japonsko, Itálie, Rumunsko, Portugalsko, USA, Řecko, Čína.

Příčiny a průběh

Příčiny vypuknutí první světové války byly v množství protichůdných zájmů a v
napětí mezi evropskými mocnostmi. Tento stav byl způsoben hospodářskou rivalitou
vedoucích průmyslových národů, bojem o suroviny a kapitálové trhy v rozvinutých
zemích, snahou o získání kolonií a vzrůstajícím nacionalismem. Ten byl samozřejmě nejvíce patrný v Německu. Německo, jakožto hegemon očekávalo od války možnost uspořádat střední, jihovýchodní a částečně i východní Evropu dle svých představ. Doufali, že po válce, která bude „Blitzkrieg“ - neboli blesková budou mocensky určovat řešení státoprávních a národnostních problémů.

1. Světová Válka

Válkou v letech 1914-1918 se poprvé rozšířilo bojiště z evropského prostoru na celý svět. Proti sobě stála mocenská seskupeni Trojspolek a Trojdohoda. První světová válka dosáhla dosud nepoznaných rozměrů, demonstrovala hrůzy moderní techniky zapojené do strategie ničení. Nasazení nových zbraní - tanků, letadel, stejně jako chemických bojových látek (otravného plynu), - si vyžádalo životy milionů lidí. Válka se dotkla ve zvýšené míře i civilního obyvatelstva nedostatkem potravin, prací žen ve zbrojařském průmyslu, bombardováním měst; přinesla závažné politické změny. Během války se rozpadla politicko-společenská struktura staré Evropy. Monarchie Německé říše, Rakousko-Uhersko a Rusko se rozpadly stejně tak jako Osmanská říše. Říjnová revoluce v Rusku poprvé prosadila socialistické představy do praxe. Německo a nástupnické státy habsburské monarchie začaly přecházet k demokratickým republikánským státním formám. Vstup USA do války přesunul těžiště světové politiky. Evropa ztratila své hegemonní postavení. USA se staly rozhodující
hospodářskou a finanční velmoci.

1. Světová Válka

Válkou v letech 1914-1918 se poprvé rozšířilo bojiště z evropského prostoru na celý svět. Proti sobě stála mocenská seskupeni Trojspolek a Trojdohoda. První světová válka dosáhla dosud nepoznaných rozměrů, demonstrovala hrůzy moderní techniky zapojené do strategie ničení. Nasazení nových zbraní - tanků, letadel, stejně jako chemických bojových látek (otravného plynu), - si vyžádalo životy milionů lidí. Válka se dotkla ve zvýšené míře i civilního obyvatelstva nedostatkem potravin, prací žen ve zbrojařském průmyslu, bombardováním měst; přinesla závažné politické změny. Během války se rozpadla politicko-společenská struktura staré Evropy. Monarchie Německé říše, Rakousko-Uhersko a Rusko se rozpadly stejně tak jako Osmanská říše. Říjnová revoluce v Rusku poprvé prosadila socialistické představy do praxe. Německo a nástupnické státy habsburské monarchie začaly přecházet k demokratickým republikánským státním formám. Vstup USA do války přesunul těžiště světové politiky. Evropa ztratila své hegemonní postavení. USA se staly rozhodující
hospodářskou a finanční velmoci.