TAKTIKA PŘEKVAPIVÉHO ÚTOKU

Při náhlé přepadové akci, využívající momentu překvapení, při níž je úkolem přepadového oddílu vniknout do určeného objektu, je třeba dbát následujících pokynů:

1. Zajišťovací skupina musí zůstat vně budovy a blokovat veškeré pravděpodobné únikové trasy (střechu, dveře, okna).
2. Je nutno předem pečlivě prostudovat plán vnitřních prostorů budovy a pokud probíhá operace v noci, je třeba zajistit místnosti, sloužící jako ložnice.

Velitel akce pak vyšle všechny muže k zaujetí stanovených pozic. Musí jim poskytnout dostatek času, aby se na určené místo bezpečně dostali. Pokud je útok stanoven na dobu svítání, budou nezbytné informace o době východu slunce. Až do chvíle, kdy je započat útok, jsou organizační fáze všech přepadových akcí obdobné. Rozsah akce a momentální situace bude mít vliv na provedení počátečních fází a určí tak způsob provedení celé akce.
Každý policejní oddíl by měl mít připravený „do zásoby“ plány, které bude možné použít ve všech případech nouze. Tyto plány by měly být standardizované, aby vyhovovaly všem předpovídatelným situacím. Měly by být projednány během oddílových výcvikových lekcí, stejně jako v případě např. záchranných akcí při živelných pohromách a jiných možných situacích ohrožení lidského života.

PŘÍSTUP K OBJEKTU:

Shromaždiště všech členů oddílu by mělo být v bezprostřední blízkosti objektu. V případě náhlého útoku, využívajícího momentu překvapení, musí být shromaždiště mimo dohled a mimo doslech osob v objektu. Poté, kdy se členové oddílu shromáždí v určeném čase, bude provedena poslední kontrola plánů, zbraní, munice, komunikačních prostředků a dalšího vybavení. Poslední instruktáž před akcí provede velitel, následuje kontrola synchronizace hodinek (pokud je stanovený čas útoku součástí plánu akce) a poslední možnost dotazů.

2. ZVUK:

Je možno užít zvukových signálů, např. hvízdání, troubení rohu, zvukových systémů a lidského hlasu, pouze však tehdy, kdy tyto zvukové signály nemohou být přehlušeny jiným hlukem (například střelbou) a zároveň musí být dostatečně silném aby byly slyšitelné na celém území operace.
3. ZRAK: V noci je možné použít k řízení jednotlivých fází operace barevných světel.
4. POSEL: Doručit osobně písemné příkazy je spolehlivější, než je vyřizovat ústně. Ve značně psychicky vypjaté atmosféře boje mohou být ústní vzkazy zkomoleny a to zvláště, jedná-li se o delší text. Při plánování komunikačních prostředků je jistě důležitým faktorem rychlost předání zprávy. Z tohoto důvodu mají být poslové, ať motorizovaní či pěší, využívání pouze tehdy, není-li jiná možnost navázání kontaktu.

MOŽNOSTI ŘÍZENÍ Z KONTROLY AKCE:

1. ČAS: Dobrou metodou je stanovení přesného času počátku útoku, za předpokladu, že má být využito momentu překvapení a jsou-li hodinky všech účastníků akce řádně synchronizovány. Čas může být i prostředkem ke spuštění jiných stanovených fází akce. Je také dobré mít připraven sekundární signál pro zahájení útoku v případě, že by došlo k nepředvídané události ještě před stanoveným (synchronizovaným) časovým termínem.

Velitel

musí celé mužstvo zpravit o tom, kde jej bude možné kontaktovat v různých fázích akce. V průběhu akce je možné velitelské stanoviště měnit, při limitované akci, jako např. při útoku na budovu, však nebývá obvykle nutné přesunout velitelské stanoviště až do závěrečné fáze útoku, které se může zúčastnit, pokud to uzná za vhodné, nebo se alespoň přesunout blíže k objektu. Obzvláště je nutno mít pevnou a bezpodmínečnou kontrolu nad akcí, dosaženou prostřednictvím patřičných komunikačních prostředků, tehdy, jedná-li se o velký přepadový oddíl a probíhá-li operace v noci. Za tmy musí být zvláště finální fáze akce dobře zorganizovaná a zcela pod kontrolou, tj. přehledně řízena, aby nedošlo k nesrovnalostem, zmatku a aby se případně útočníci nepostříleli navzájem.

Metody dorozumívání

je třeba stanovit již ve fázi přípravy a plánování akce. To neznamená, že velitel akce povede své muže do útoku osobně, jelikož by tím ztratil přehled o celkové situaci. Velitel by měl obsadit takovou pozici, která je výhradně strategicky položena a tu nejvýhodnější pak zvolit za pevné velitelské stanoviště. Všichni muži přepadového oddílu musí přesně znát polohu velitelského stanoviště a případné změny a přesuny velitelského stanoviště během akce, včetně časového harmonogramu.

ŘÍZENÍ AKCE.

V situacích, kdy se ještě před fyzickým provedením přepadové akce plánuje či předpokládá ozbrojený odpor zločinců nebo ozbrojený útok palbou, musí mít velitel akce vždy přepadovou operaci naprosto pod kontrolou a musí být schopen vždy a za všech okolností řídit jednotlivé akce všech skupin. Jediný způsob, jak toho lze dosáhnout, je zevrubná instruovanost všech mužů ohledně jejich individuálních a skupinových úkolech a povinnostech a logicky bezchybný plán, který je natolik přizpůsobivý rozličným okolnostem,že je možno jej použít v každé nastalé situaci.

SKUPINA, KTERÁ OBKLÍČÍ ÚZEMÍ.

Tato skupina má obvykle za úkol zlikvidovat každý pokud o útěk, rozestavit silniční zábrany a krýt postup přepadové skupiny palbou nebo plynem. Musí se také vyrovnat s každou nepředvídanou okolností a za tím účelem má v záloze několik mužů se speciálními zbraněmi. Dalším důležitým úkolem této skupiny je územní uzavření dané oblasti, aby do ní nemohly vniknout nepovolané civilní osoby nebo automobily, čímž by se vystavily nebezpečí a mohly by zmařit celou akci. V hustě obydlených oblastech může pouze tento úkol zaměstnat tolik mužů, kolik má přepadová skupina a mnohdy i více. V této fázi se ke kontrole okolí již mnohokrát přiznaly hasičské a pomocné policejní sbory i policejní posily z jiných okresů či krajských regionů.

USKUTEČNĚNÍ A PROVEDENÍ AKCE

Rozhodnutí o tom, jaký typ přepadové akce bude zvolen, bude záležet na tom, jaká je v té chvíli lokální situace a na druhu protivníka. Náhlý přepad, při kterém je nutno provést vniknutí do objektu z několika míst současně, aby se protivník pod tímto nátlakem bez odporu vzdal, může být jednou z možností. Další možností je rozmístit mužstvo na stanovené pozice, navázat kontakt s obránci a vyzvat je, aby vyšli ven a vzdali se. Pokud již byli obránci nějak varováni a dali nějak najevo, že se nehodlají vzdát bez boje, bude počáteční fází operace soustředěná palba na objekt z několika míst současně.
Přepadový oddíl, ať je jakkoliv velký, se obvykle rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina obklíčí dané území, druhá skupina provádí samotný přepad. Tak tomu bývá v případě, kdy bylo rozhodnuto dobýt objekt násilím a donutit obránce, aby se vzdali odporu.

Bude-li každý člen oddílu

přesně vědět proč, bude spolupráce celého týmu mnohem efektivnější. Platí to obzvláště v tom případě, že jsou členové přepadového týmu nezkušení, navzájem se neznají, mají různou úroveň výcviku a pocházejí z různých jednotek.
Jestliže je přepadový oddíl velký a je-li sestaven z různých obvodů či okresů, je nutno přesně přidělit podřízeným úkoly, a to již ve fázi přípravy, aby bylo jasné, kdo zodpovídá za přípravu zbraně a munice, přepravu, komunikaci, vybavení a za první pomoc. Jedná-li se o rozsáhlejší operaci, vydá velitel mužstvu mapy, plánky, písemné instrukce a ústní rozkazy. Je samozřejmě vítáno vše, co může vyloučit možné chyby a zkvalitní řízení akce.

INSTRUKTÁŽ PŘEPADOVÉHO ODDÍLU PŘED AKCÍ.

Plán akce musí být předložen všem členům přepadového oddílu a celý úkol by měl být vyložen jasně a do nejmenších podrobností, podružnosti je možné vypustit. Velitel musí jasně stanovit, kdo bude co dělat, kde, kdy a jak. Každý muž musí obdržet přesné instrukce o svém úkolu a povinnostech během akce. Všichni by měli dostat prostor na nezbytné otázky. Velitel akce musí pokud možno vyčerpávajícím způsobem objasnit a zodpovědět všechna „proč“, týkající se jednotlivých úseků akce.

ČLENOVÉ PŘEPADOVÉHO TÝMU.

Mužstvo, které bude tvořit přepadový tým, by mělo být zvoleno, pokud možno, odpovědným důstojníkem, jenž by měl všechny členy osobně znát. Nejvhodnější budou muži odvážní, iniciativní a schopní, kteří již mají jisté zkušenosti z minula, buď z přepadových nebo bojových akcí. Také muži, kteří prošli vojenským výcvikem, budou pro tuto práci dobře připraveni.
Velikost skupiny bude záviset na tom, jak značný odpor je očekáván. Obecně je rozumné jednat podle armádní zásady, která praví, že početní převaha by měla být nejméně tři ku jedné, pokud je samozřejmě počet zločinců známý.

Velitel akce,

který zná odpověď na tyto otázky by měl být za pomoci zdravého rozumu , jasného úsudku a návrhů ostatních členů oddílu schopen vypracovat plán akce tak, aby byla úspěšná!
Během stádia plánování je třeba se vyhnout příliš velkému vlivu nadřízených a nejvyššího velení. Osoby vysoce postavené, které se akce osobně nezúčastní, nesmějí vstupovat do detailního plánování operace, protože jejich odlišný pohled na situaci by mohl způsobit, že velitel akce i jeho mužstvo by pod nátlakem jednali proti vlastnímu zdravému rozumu a v rozporu ze zkušenostmi i zjištěnými fakty.

5. Schopnosti a možnosti nepřítele.

a. Jakou reakci je možno očekávat při náhlém útoku vzhledem ke zjištěným charakteristikám zločinců?
b. Je možné provést překvapivý útok? Mají zločinci obsazena okna a jiné výhledy?
c. Bylo by vhodné navázat s obránci kontakt a snažit se dosáhnout toho, aby se vzdali bez boje? Budou snad raději bojovat do posledního dechu?
d. Je možno navázat kontakt telefonem, amplionem, pouhým hlasem nebo skrze prostředníka, pokud to bude situace vyžadovat?
e. Jaký bude mít pravděpodobně účinek demonstrace převahy početní i převahy zbraní?
f. Bylo by možné zastavit do úkrytu dodávky vody, plynu, elektřiny a jiných zdrojů? Jaký bude výsledek?
g. Je možné očekávat průlom, až se situace v budově stane neúnosnou? Ve kterém místě by k němu mohlo dojít?